CD - Rorate - české adventní zpěvy 16. století

Schola Týnského chrámu

Zpívá Schola Týnského chrámu pod vedením Bohuslava Korejse, na varhany hraje Marek Čihař.
Hudební režie: Radek Rejšek; zvuková režie, střih a mastering: Aleš Dvořák, studio Kryt, září 2002.
Roráty (z latinského rorate „rosu dejte“) představují specifickou podobu ranní mariánské mše v době adventní, která je doprovázena liturgickým zpěvem typickým pro české země a nemajícím v evropské kultuře obdobu.[1] Pro roráty je typické střídání chorálního zpěvu a menzurálních písní, které chorální téma komentují.
Označení „roráty“ pochází od mešního introitu 4. neděle adventní, který začíná slovy: „Rorate coeli desuper“ (rosu dejte, nebesa, shůry). Původ rorátních mší lze hledat v době vlády Karla IV., který zavedl celoroční praxi votivních mší k Panně Marii. K těmto mším se připojila tradice liturgického zpěvu, a to zvláště v prostředí utrakvistickém, která dosáhla svého vrcholu v 16. století. Rorátní zpěv provozovala zvláště literátská bratrstva; s jejich zrušením při josefínských reformách roku 1783 dochází také k úpadku rorátů jako takových. Od 20. století až do současné doby probíhají snahy aspoň o částečnou obnovu tradice rorátů.